Vyvážený rozvoj

Rozvoj je v současnosti chápan jako komplexní proces – rozšiřuje tedy dřívější výlučně ekonomické pojímání rozvoje o další významné faktory, jako je vzdělání, kvalifikace, budování občanské společnosti, postavení žen, informační technologie, sociální aspekty apod., byť stále hraje určující roli ekonomická dimenze. Zásadní stimuly nejen do ekonomiky, ale i politiky a dalších oblastí, včetně mezinárodních vztahů, přináší globalizace. Působí globalizační tlaky tržní, nákladové, konkurenční, politické, jejich vzájemné souvislosti a důsledky. Jsou příčinou nevyváženosti, která je průvodním jevem také v našem, evropském regionu. Zvláště výrazné jsou regionální rozdíly (nevyvážený rozvoj) v sociální a ekonomické oblasti mezi centrálními regiony a tzv. periferiemi. Existuji závažné disproporce v produktivitě a zaměstnanosti. Na evropské, národní a regionální úrovni by proto měly být aktivněji definovány účinné nástroje k udržení a rozvíjení vyváženého rozvoje. Klíčové je v této souvislosti vymezení kompetencí mezi evropskými a národními orgány. Východiskem je „princip omezeného zmocnění“ založený na výčtu pravomocí udělených orgánům EU. Je však otázkou, zda pro další rozvoj integrace je vhodnější v základních dokumentech přesně tyto pravomoci vymezit, nebo zda setrvat u dosavadní praxe, která přiznává orgánům ES/EU i pravomoci vyplývající z cílů integrace jen implicitně. Jedním z hlavních nástrojů koordinace hospodářských politik, včetně zajištění sociální a regionální soudržnosti, je evropské právo. Text je rozdělen do pěti základních kapitol: Vyvážený rozvoj , Problém globální vyváženosti růstu a limity jeho řešení, Globalizace a globalizační tlaky, Politické a právní předpoklady vyváženého rozvoje v EU, Teritoriální soudržnost a vyvážený rozvoj v Evropské unii.